Starověký Řím

  • 753 př. n. l. - založení Říma
  • 540 př. n. l. - Kartaginci obsadili Sicílii a Sardinii
  • 509 př. n. l. - založení Římské republiky
  • 490 př. n. l. - zvoleni tribunové lidu
  • 338 př. n. l. - dobyto území Latinů
  • 326 př. n. l. - zrušeno otroctví za dluhy
  • 312 př. n. l. - postavena Via Appia
  • 279 př. n. l. - připojeno řecké území na jihu poloostrova
  • 264 př. n. l. - začátek I. punské války
  • 238 př. n. l. - obsazena Sicílie, Sardínie a Korskika
  • 218 př. n. l. - začátek II. punské války
  • 149 př. n. l. - začátek III. punské války
  • 73 př. n. l. - povstání otroku v čele se Spartakem
  • 60 př. n. l. - první triumvirát
  • 58 př. n. l. - připojena Galie
  • 55 př. n. l. - pripojena Británie
  • 45 př. n. l. - zavene juliánský kalendář
  • 44 př. n. l. - Caesar jmenován doživotním diktátorem, 15. 3. zavražděn
  • 43 př. n. l. - druhý triumvirát (Marcus Antonius, Octavianus, Lepidus)
  • 30 př. n. l. - připojen Egypt
  • 27 př. n. l. - Octavianus se prohlásil císařem
  • --- náš letopočet ---
  • 54 - císařem Nero, pronásledování křesťanů
  • 79 - výbuch Vesuvu, zničeny Pompeje, Hekulaneum a Stabie.
  • 117 - císařem Hadrián
  • 270 - císařem Aurelián, obnova říše
  • 287 - císařem Dioklecián
  • 313 - císař Konstantin Veliký uznal práva kresťanů
  • 395 - rozdšlení na Výchdořímskou a Západořímskou říši
  • 455 - Řím dobyt Vandaly a vypleněn

← Magna Graecia ←

V oblasti Říma původně sílili Etruskové, na jihu Latinové. Roku 509 př. n. l. byla obyvateli Říma založena republika a Etruskové svrženi. V čele městského státu stáli dva konzulové (úředníci) volení každý rok a senát. Obytatelstvo se dělilo na obyčejné lidi - plebejci a na politickou a vojenskou elitu - patriciové.

Staověký Řím

Římské cestyV roce 387 př. n. l. Řím vyplenili Keltové. Okolo roku 250 př. n. l. už k Římu patřilo téměř celé území dnešní Itálie. Římané budovali kvalitní silnice, které se na některých místech dochovaly dodnes. Nejznámější z nich je Via Appia, která vedla z Říma do Brindisi. Řím měl v té době silnou armádu a loďstvo, proto neustále získával nová území.

Punské války

Významný vliv ve středozemí stále měli Kartaginci, proto je římané v polovině 3. stol. př. n. l. napadli. Dochází k tzv. Punským válkám. Během První punské války (264 - 241 př. n. l.) Římané získali Sicílii, Sardínii a Korsiku. Druhou punskou válku (218 - 202 př. n. l.) vyhráli Kartaginci v čele s Hanibalem, když do Říma dorazili ze severu. V Třetí punské válce (149 - 146 př. n. l.) bylo Kartágo zničeno a Řím vládl nad celým středomořím.


Forum Romanum
  Forum Romanum  Forum Romanum
Řím, Forum Romanum

Řím

Řím měl obrovskou moc nad středomořím ale uvniř města začalo docházet k nepokojům. Největší povstání otroků proběhlo v letech 73 - 71 př. n. l. pod vedením gladiátora Spartaka. K moci se dostávají tři vládci - Julius Caesar, Pompeius a Crassus (první triumvirát). Julius Caesar připojil oblasti dnešního Německa, Francie a Velké Britálie. Roku 48 př. n. l. byl jmenován diktátorem a Řím jako republika končí. 15. března 44 př. n. l. byl zavražděn nevlastním synem Brutem.

Další římští císaři nebyli moc schopní a dokázali bohatsví spíše utratit. Vespasianus nechal postavit koloseum. Za Tiberia, Claudia a Nera dochází k čím dál většímu úpadku. Poslední jmenovaný krutě pronásledoval křesťany. Dioklecián nechal zdvojnásobit armádu a postavit palác ve Splitu (dnes Chorvatsko).

Koloseum  Konstantinův oblouk 

Rozpad říše

Největší oblast Římská říše měla za císaře Traiana v roce 117. Roku 395 byla říše rozdělena na Východořímskou - s centrem v Konstantinopoli a Západořímskou s centrem v Římě. Později bylo hlavní město z Říma přesunuto do Ravenny. Krátce na to Západořímská říše zanikla.

→ Po rozpadu starověkého Říma →

 

reklama