Olivovníky se do Itálie dostaly z Blízkého východu. Olivové stromy dosahují stáří více než tisíc let. Pěstují se téměř ve všech regionech, s výjimkou Alp (Valle d'Aosta a Piemonte). Největším producentem oliv a olivového oleje v rámci Itálie jsou jižní regiony a to především Apulie a Kalábrie. Itálii patří druhé místo v celosvětové produkci olivového oleje.
Pro olivovníky je charakteristická šedivá vrásčitá kůra a tuhé zelené listy. Samotné olivy rostou mezi listy, obdobně jako třešně. Zelené a černé olivy jsou tentýž druh, zelené se sklízejí na podzim, černé obvykle v prosinci. Zelené olivy se sklízejí jako nezralé.
Zelené olivy se zpracovávají fermentačním procesem, kdy jsou naloženy ve slaném nálevu. Jsou vhodné především pro přípravu salátů a aperitivů. Černé olivy se nechávají zoxidovat na vzduchu. Vhodné jsou pro přípravu pizzy nebo do salátů.
Olivový olej se obvykle získává z oliv rozemletím a následným lisovýním. Je to typická součást kuchyně Středomoří. Panenský olej (Extra vergine) je lisován za studena - nejkvalitnější. Při tepelném zpracování přijde o vitamíny a výživové látky. Rafinovaný olej je vytvořen za vysoké teploty a tlaku - nedosahuje takové kvality jako panenský ale pro tepelné zpracování je vhodnější. Existují také směsi obou druhů. V minulosti se olivový olej používal na svícení v lampách.
Vyhledávání
Místa v okolí