Itálie leží na Apeninském poloostrově, které obklopuje Jaderské, Jónské, Tyrhénské, Ligurské a Středozemní moře. Délka pobřeží dosahuje téměř
7 600 km.
Nejdelším a nejnavštěvovanějším pobřežím, na východní straně země je Jaderské. Oproti Chorvatsku není tolik členité a má především písčité pláže.
Na Slovinsko-Italské hranici najdeme Terstský záliv (Golfo di Trieste). Na ten navazuje oblast lagun Marano a Laguna Veneta. Laguny pokračují až k široké deltě řeky Pád (Delta del Po). Směrem dále k jihu je pobřeží málo členité a poměrně ploché. Jižně od Ancony vystupuje již z dálky viditelný poloostrov Conero. Opět následuje sice nízké rovinaté pobřeží, ale v jeho blízkosti pomalu stoupá Apeninské pohoří. Hornatý poloostrov Gargano nabízí malé zálivy i skalnaté pobřeží. Dále na jih, v oblasti Apulie, je tvořeno plochou skálou se zálivy, až po nejjižnější bod Mys Santa Maria di Leuca na poloostrově Salento.

Během staletí vyrostly kolem celého pobřeží Itálie stovky strážních věží. Sloužily k obraně při invazi z moře, především před Saracény. Postaveny byly tak, aby mohly mezi sebou navzájem komunikovat světelnými signály. Původní středověké mají obvykle čtvercový půdorys, novější renesanční spíše kruhový. Mnoho věží se dochovalo dodnes, některé lze navštívit.
Ligurské a Tyrhénské pobřeží na sebe navzájem navazují. Na rozdíl od Jaderského jsou poměrně členité, střídají se vysoké hory a rovinaté oblasti.
Na Francouzsko-Italských hranicích jsou vysoké Přímořské Alpy (Alpi Marittime), které prudce klesají k moři. Směrem k východu se snižují a jsou zde i širší pláže. Alpy postupně přecházejí do Apenin. Východně z Janova je pobřeží členité s malými zálivy. Od hranice Toskánska dále je poměrně ploché a narušují ho poloostrovy Piombino, Punta Ala a Argentario. V této oblasti leží soubor ostrovů - Toskánské souostroví (Arcipelago Toscano) s ostrovem Elba. Kde přesně leží hranice Liguského a Tyrhénského moře není úplně jasné; podle Italského námořnictva prochází těsně nad Toskánským městem San Vincenzo. Tyrhénské pobřeží dále je poměrně ploché až k poloostrovu Circeo v jižním Laziu. Potom následuje záliv s poloostrovem Gaeta a Pontinským souostrovím. Ostrov Ischia odděluje Neapolský záliv. Ten je ukončen ostrovem Capri a vysokým pobřežím Amalfi. V oblastech jižním směrem se střídají vyšší a nižší pohoří až po jih Kalábrie. Vysoké pohoří přímo u moře najdeme například v okolí města Maratea, u zálivu Policastro.
Jónské pobřeží Itálie začíná u Mysu Santa Maria di Leuca, kde se slévá s Jaderským mořem. Pokračuje směrem k západu. Pobřeží je podobné Jaderskému, na druhé straně poloostrova Salento ale najdeme více pláží a světlý písek. V Tarentském zálivu leží město Taranto (Tarent). Z obou stran je obklopeno mořem, z vnitřní strany se nachází tzv. Mare Piccolo. Dále, až po jih Kalábrie je pobřeží rovinaté ale spíš málo upravené. Jónské moře omývá celou východní část Sicílie, tady je celková úroveň pláží a služeb na mnohem lepší úrovni.
Přehled italských pláží, od písčitého východu po skalnatý západ. Informace o Modré vlajce, čistotě vody a vybavení letovisek.
» Více
Ocenění pláží Modrá vlajka (Bandiera Blu) v Itálii. Kritéria hodnocení čistoty vody, udržitelnosti a seznam oceněných letovisek v Itálii.
» Více
Itálie leží na Apeninském poloostrově, který obklopují Jaderské, Jónské, Tyrhénské, Ligurské a Středozemní moře s celkovou délkou pobřeží téměř 7 600 km.
Jaderské pobřeží je málo členité s převážně písčitými plážemi, zatímco Ligurské a Tyrhénské pobřeží je velmi rozmanité, se střídajícími se horami, útesy a zálivy.
Stovky strážních věží sloužily po staletí k obraně před invazemi z moře, zejména před Saracény, a umožňovaly komunikaci pomocí světelných signálů.
Zatímco část Jónského pobřeží v Kalábrii je méně upravená, skvělé pláže a vysokou úroveň služeb nabízí poloostrov Salento se světlým pískem a východní část Sicílie.
K dominantám patří poloostrovy Piombino a Argentario, Toskánské souostroví s Elbou, a dále na jih Neapolský záliv s ostrovy Ischia, Capri a slavným pobřežím Amalfi.