Alghero

Alghero se 44 000 obyvateli je pátým největším městem Sardinie, nachází se  na jejím severozápadním pobřeží. Zajímavostí je místní katalánská kultura, včetně specifického katalánského dialektu, jako pozůstatek z doby aragonské nadvlády ve 14. století. Dnes je Alghero především oblíbeným turistickým letoviskem s malebným historickým centrem přímo u moře. Kromě toho zde najdeme tradiční řemesla, jako je zpracování červeného korálu, a také rybolov, vinařství a pěstování oliv. Významným prvkem je i moderní turistický přístav.

Zobrazit přehled kapitol

Historie

Oblast byla původně osídlena nuragskou civilizací, později Féničany a Římany. Samotné město Alghero založil okolo roku 1102 janovský rod Doria, jako opevněný přístav. V roce 1353 ho po námořní bitvě u Porto Conte dobyli španělští Aragonci, kteří odsunuli původní obyvatele a nahradili je osadníky z Katalánska. Po pádu aragonské a následně španělské moci přešlo město v 18. století pod vládu Savojské dynastie a stalo se součástí Sardinského království. Přestože byla katalánština v 19. století potlačována, město si uchovalo svůj jazyk i tradice.

Centro storico

Historické jádro Alghera patří k nejlépe dochovaným středověkým městům na Sardinii. Jeho úzké uličky s barevnými fasádami a balkony odrážejí vliv katalánské architektury. Okolo starého centra se táhnou impozantní městské hradby, některé části pocházejí ze 14. a 15. století, kdy bylo město opevněno proti pirátským útokům.

Součástí městského opevnění několik výrazných staveb, ilustrujících obranný význam Alghera. Torre del Espolón Real (Torre de l’Esperó Reial), mohutný bastion na jižní straně města, byl postaven přímo na nábřeží jako symbol aragonské moci a chránil vstup do přístavu.

Na opačné, severní straně hradeb se nachází Forte della Maddalena (Fuerte de la Magdalena), bastion orientovaný směrem k otevřenému moři, který sloužil k obraně pobřeží a přilehlého přístavu.

Torre di Porta Terra (Torre de la Puerta de Tierra), někdejší hlavní vstupní brána do města, dnes funguje jako turistické informační centrum s přístupnou vyhlídkou.

Nedaleko ní stojí Torre di San Giovanni (Torre de San Juan), masivní kruhová věž z 16. století, která dnes hostí výstavy a kulturní události.

Na pobřežní hradby navazuje Torre di San Giacomo (Torre de San Jaime), menší obranná věž obrácená k moři, která doplňovala obranu jihozápadní části města; je oblíbeným cílem při procházkách podél hradeb.

Na severním výběžku hradeb se nachází Torre della Polveriera (Torre de la Polvorera), někdejší sklad střelného prachu.

Cattedrale di Santa Maria Immacolata

Katedrála dominuje náměstí Piazza Duomo. Její výstavba začala v roce 1567, kdy nahradila původní kostel, a trvala až do roku 1730. Architektura kombinuje různé styly – od gotiky, typické pro katalánskou vládou ovlivněnou oblast, až po barokní prvky, které se objevují v pozdějších fázích stavby. Vstup do katedrály je dokonce neoklasicistní, vznikl při úpravách v 19. století. Fasáda je spíše jednoduchá, zatímco vnitřní prostor katedrály ukrývá bohatou výzdobu a několik mramorových oltářů. Hlavním symbolem stavby je osmiboká gotická zvonice, z 16. století, která nabízí nádherný výhled na historické centrum a pobřeží.

Complesso Monumentale di San Francesco

Komplex kostela s klášterem San Francesco je jedním z nejvýznamnějších sakrálních staveb v Algheru a krásným příkladem katalánské gotiky. Kostel byl původně postaven ve 14. století, ale po částečném zřícení byl přestavěn na konci 15. století, kdy získal svou současnou podobu. Zvenčí působí poměrně nenápadně, zato interiér zaujme elegantními gotickými oblouky a bohatě členěnou klenbou, typickou pro pozdně středověkou architekturu Katalánska. K areálu patří také přilehlý klášter Convento di San Francesco s arkádovým nádvořím, který dnes slouží i jako prostor pro kulturní akce a koncerty.

Piazza Civica

Na náměstí Piazza Civica se nachází několik renesančních a barokních paláců. Nejvýznamnější z nich je Palazzo d’Albis, postavený v 2. polovině 16. století v katalánsko-aragonském stylu. V tomto paláci pobýval císař Karel V., během své návštěvy v roce 1541.

V okolí najdeme další šlechtické paláce, jako Palazzo Guillot, sídlo aragonského místodržícího v pozdním středověku. Palazzo Machin pochází z 18. století a reprezentuje pozdní fázi barokní architektury na Sardinii.

Chiesa di San Michele Arcangelo

Další významný kostel v Algheru najdeme na Piazza Ginnasio. Má barevnou majolikově zdobenou kopuli, která se stala ikonickým symbolem města. Původní stavba pochází ze 17. století a byla navržena v barokním stylu, tehdy jako hlavní kostel města. Interiér je jednolodní, s bočními kaplemi a bohatou barokní výzdobou. Současná podoba dekorace kopule pochází z 19. století.

Grotta di Nettuno

Neptunova jeskyně je významný krasový útvar na Sardinii. Nachází se na úpatí impozantního vápencového útesu Capo Caccia. Ukrývá rozsáhlý podzemní svět s bohatou krasovou výzdobou.

Příroda, Sardegna

» Více

Nuraghe Palmavera

Významné archeologické naleziště najdeme asi 12 km severozápadně od Alghera. Pochází z období mezi 15. a 9. stoletím př. n. l. Patří k nejzajímavějším ukázkám nuragské civilizace. Komplex tvoří centrální věž (nuraghe) postavená z velkých vápencových a pískovcových bloků, která sloužila patrně jako obranná nebo náboženská stavba, a dále přilehlé kruhové stavby a zbytky obytné osady. Archeologové zde objevili i stopy po rituálních objektech, což naznačuje, že místo mělo nejen obytnou, ale i duchovní funkci.

Necropoli di Anghelu Ruju

[ángelu rúdžu]
Nekropole, ležící asi 10 km severně od Alghera, je největší prehistorické pohřebiště na Sardinii, datované do období 3.–2. tisíciletí př. n. l. Bylo objeveno v roce 1903 a zahrnuje přes 35 podzemních hrobek vytesaných do skály. Tyto hrobky, některé zdobené symboly očí a býčích rohů, svědčí o duchovním životě a pohřebních rituálech starověkých sardinských kultur. Areál je volně přístupný veřejnosti a představuje unikátní pohled do dávné minulosti ostrova.

Praktické informace a hodnocení

Hodnocení návštěvníků

Zatím nikdo nehodnotil.

5 - Nejlepší 4 - Lepší 3 - Průměr 2 - Horší 1 - Nejhorší