Milano (Milán)

Prohlédnout fotogalerii

Milán s přibližně 1,3 milionu obyvatel je druhým největším městem Itálie, hned po Římu, a je hlavním městem regionu Lombardie. Bývá považován za hlavní průmyslové a finanční centrum země a zároveň za jedno z nejvýznamnějších světových center módy. Sídlí zde módní domy jako Armani, Versace či Dolce & Gabbana a každoročně se zde konají prestižní týdny módy. Vedle moderní architektury a obchodních čtvrtí nabízí město také řadu významných historických památek.

Metropolitní oblast Milána, zahrnující široké okolí města, patří k největším a nejhustěji osídleným oblastem v Evropě. Její moderní podoba se začala formovat především v období hospodářského rozmachu v 50. a 60. letech 20. století. Do metropolitní oblasti patří kromě samotného Milána také města Monza, Varese a Como. Na tomto území dnes žije přibližně 5,2 milionu obyvatel a představuje jedno z nejdůležitějších hospodářských center severní Itálie.

Zobrazit přehled kapitol

Historie

Území dnešního Milána bylo osídleno již Kelty. Ve 3. století př. n. l. jej ovládli Římané a kolem roku 222 př. n. l. zde založili osadu Mediolanum, z jejíhož názvu vzniklo dnešní jméno města. Díky výhodné poloze se rychle stalo významným centrem oblasti a za vlády císaře Diokleciána na konci 3. století n. l. bylo určeno hlavním městem západní části Římské říše. V následujících staletích byl Milán opakovaně ničen při barbarských vpádech i válečných taženích, mimo jiné Vizigóty, Huny, Ostrogóty, Langobardy, Franky a později vojsky císaře Fridricha Barbarossy.

Od konce 12. století se Milán vyvinul v samostatné vévodství a ve středověku se stal jedním z hlavních obchodních a bankovních center Itálie. Za vlády rodů Visconti a Sforza prošlo město významnou renesanční přestavbou a stalo se kulturním centrem severní oblasti Itálie. V dalších staletích se Milán dostával pod nadvládu Francouzů, Španělů a habsburské monarchie, než byl roku 1859 připojen k Italskému království. Po druhé světové válce město zažilo rychlý hospodářský růst a výrazný příliv obyvatel z jihu, což přispělo k jeho proměně v moderní evropskou metropoli.

Duomo di Milano

Hlavním centrem historického Milána je náměstí Piazza del Duomo, na němž se nachází nejvýznamnější symbol města – monumentální katedrála Duomo di Milano. Tento impozantní chrám patří mezi největší kostely na světě a je pátým největším chrámem v Evropě. Jeho stavba trvala téměř šest století a byla zahájena roku 1386 na základech staršího kostela z 5. století. Na projektu se v počátečních fázích podíleli především francouzští architekti, mimo jiné Nicolas de Bonaventura a Jean Mignot, díky nimž stavba nese výrazné gotické rysy, které jsou v italské architektuře poměrně neobvyklé.

Katedrála byla slavnostně dokončena roku 1805 při příležitosti korunovace Napoleona Bonaparta králem Itálie. Hlavní loď dosahuje výšky 45 metrů a návštěvníci mohou vystoupit na rozlehlou střechu, odkud se otevírá jedinečný výhled na město i Alpy. V interiéru se nachází řada cenných uměleckých děl, mimo jiné unikátní socha svatého Bartoloměje zobrazeného staženého z kůže, hrobky milánských arcibiskupů a jedny z největších varhan v Itálii.

Piazza del Duomo

Přímo na náměstí Piazza del Duomo se nachází také Palazzo Reale, bývalý Královský palác, který zde stál již v době výstavby katedrály. Na přelomu 15. a 16. století byl výrazně rozšířen a přestavěn rodem Sforzů, další úpravy proběhly v 17. a 18. století. V současnosti palác slouží jako významné výstavní centrum a patří k nejprestižnějším kulturním institucím města. Součástí komplexu je také Museo del Duomo, kde jsou vystaveny fragmenty původní výzdoby katedrály a kde se návštěvníci mohou seznámit s podrobnou historií její stavby.

Jednou z nejpůsobivějších staveb v okolí náměstí je Galleria Vittorio Emanuele II., monumentální krytá pasáž spojující Piazza del Duomo s náměstím Piazza della Scala. Její projekt vypracoval architekt Giuseppe Mengoni v roce 1865 a stavba patří k vrcholným dílům architektury 19. století. Ocelová a skleněná konstrukce střechy údajně inspirovala i Gustava Eiffela při návrhu pařížské věže. Interiér zdobí sochařská výzdoba Pietra Magniho a čtyři lunety s alegoriemi světadílů – Evropy, Ameriky, Afriky a Asie – umístěné v místě křížení chodeb. Galerie byla vážně poškozena během bombardování v roce 1943, dnes však opět patří k nejživějším místům Milána a sídlí zde luxusní obchody, kavárny, restaurace i hotely. Podle jejího vzoru byla postavena Galleria Umberto I. v Neapoli.

Teatro alla Scala

[skala]
Na náměstí Piazza della Scala stojí jedno z nejznámějších operních divadel světa – Teatro alla Scala, často označované jednoduše jako La Scala. Divadlo bylo slavnostně otevřeno 3. srpna 1778 premiérou opery Europa riconosciuta od Antonia Salieriho. Původně neslo název Nuovo Regio Ducale Teatro alla Scala a od počátku se stalo centrem italské i evropské operní kultury, hostilo premiéry mnoha významných děl a stalo se symbolem milánské hudební tradice.

Muzea a galerie

Milán nabízí bohatou paletu muzeí a galerií, které pokrývají umění od středověku po současnost. Návštěvníci zde najdou slavné obrazy, sochy i historické sbírky, včetně prestižních renesančních děl a cenných artefaktů z oblasti architektury, designu a módy. Mezi nejznámější patří například Museo Bagatti Valsecchi, Pinacoteca di Brera a Palazzo dell’Ambrosiana, každý se svým unikátním zaměřením a sbírkami.

Castello Sforzesco

Hrad Castello Sforzesco nechal v polovině 15. století postavit milánský vévoda Francesco Sforza na místě starší pevnosti rodu Visconti. V 16. a 17. století sloužil především jako vojenská pevnost, zatímco na konci 19. století prošel historizující přestavbou pod vedením architekta Lucy Beltramiho. Dnes hrad působí majestátně díky mohutným hradbám, věžím a červeným cihlovým fasádám. Uvnitř sídlí několik muzeí, například Museo d’Arte Antica a Museo della Preistoria. Mezi nejvýznamnější exponáty patří nedokončená socha Pietà Rondanini od Michelangela Buonarrotiho.

Parco Sempione a Arco della Pace

Parco Sempione je rozlehlý městský park, přímo navazující na Castello Sforzesco. Park byl založen na konci 19. století a slouží jako oblíbené místo pro procházky, odpočinek a kulturní akce. U jeho západního okraje se nachází monumentální Arco della Pace , neoklasicistní vítězný oblouk zdobený sochami a reliéfy, symbolizující mír a slavnou historii Milána.

Santa Maria delle Grazie

Kostel a dominikánský klášter Santa Maria delle Grazie patří mezi nejvýznamnější památky renesančního Milána. Stavba byla zahájena v polovině 15. století a kombinuje gotické a raně renesanční prvky. Fasáda kostela je jednoduchá s harmonickými proporcemi a jemnou dekorací. Interiér zaujme klenbami, kaplemi a klidnou atmosférou, která kontrastuje s rušným okolím města. V areálu kláštera se nachází také slavné fresky, mezi nimiž nejznámější je Poslední večeře – Cenacolo – jejíž samostatná návštěva je doporučována každému milovníkovi umění.

Sant'Ambrogio

Románská bazilika svatého Ambrože patří k nejstarším kostelům v Miláně a je významným symbolem raně křesťanské architektury ve městě. Původní stavba byla postavena mezi lety 379–386, její významná přestavba proběhla v 9. století a interiér, včetně kaplí a freskové výzdoby, pochází z 10.–12. století. Bazilika byla během druhé světové války v roce 1943 poškozena bombardováním, avšak byla obnovena.

Chiesa di San Maurizio al Monastero Maggiore

Nenápadný kostel San Maurizio al Monastero Maggiore je často nazýván „milánskou Sixtinskou kaplí“ díky své bohaté freskové výzdobě. Kostel vznikl na přelomu 16. a 17. století a jeho interiér je posetý barevnými freskami, které zobrazují náboženské a historické motivy. Díky detailnímu malířskému zdobení patří mezi nejúchvatnější kulturní památky Milána a rozhodně stojí za návštěvu každého milovníka umění.

Basilica di San Lorenzo Maggiore

Bazilika patří k nejstarším ve městě, je významným příkladem raně křesťanské architektury. Původní stavba pochází ze 4. století, zatímco její interiér byl postupně doplňován v následujících staletích. Kostel zaujme mohutnými sloupy a antickými mozaikami. Okolí baziliky, včetně římských sloupů před ní, připomíná historii Milána z dob římské říše.