Vatikán, oficiálně Stato della Città del Vaticano (Vatikánský městský stát), je nejmenší nezávislý stát světa, zcela obklopený Římem. Rozkládá se na ploše pouhých 0,49 km2 s méně než tisícovkou stálých obyvatel. Přesto má zásadní význam – je duchovním a administrativním centrem katolické církve a sídlem papeže. Jeho hranice tvoří z velké části zdi a kolonády, které oddělují území od okolního Říma.
Vatikán není součástí regionu Lazio. V průvodci zařazeno jen z důvodu orientace v mapě.
Historie Vatikánu sahá až do 1. století n. l., kdy byl apoštol Petr, považovaný za prvního papeže, popraven a pohřben na vatikánském pahorku. Nad jeho hrobem nechal císař Konstantin kolem roku 326 postavit první baziliku svatého Petra, která se stala významným poutním místem. Od raného středověku se papežové stali nejen duchovními vůdci, ale také světskými panovníky. V 8. století vznikl tzv. Papežský stát (Stato Pontificio), který se postupně rozšířil na velkou část střední Itálie. Tento státní útvar existoval více než tisíc let a zanikl až roku 1870, kdy italská vojska obsadila Řím v rámci sjednocení Itálie. Papežové tehdy zůstali „vězni ve Vatikánu“ a odmítali uznat legitimitu nového státu. Krize trvala až do 11. února 1929, kdy byly podepsány Lateránské smlouvy mezi Svatým stolcem a Itálií. Ty uznaly nezávislost Vatikánu, stanovily jeho hranice a zajistily zvláštní postavení Svatého stolce v mezinárodních vztazích. Od té doby je Vatikán nejmenším, ale mezinárodně plně uznávaným suverénním státem, jehož politická a duchovní role přesahuje jeho fyzické rozměry.


Basilica di San Pietro je největší kostel na světě a ústřední poutní místo katolíků. Nachází se na místě, kde byl podle tradice pohřben apoštol Petr, první papež a jeden z nejbližších Ježíšových učedníků. První chrám zde nechal postavit císař Konstantin ve 4. století, avšak tato raně křesťanská bazilika byla na přelomu 15. a 16. století ve špatném stavu. Proto se papež Julius II. rozhodl pro její zbourání a výstavbu nové, monumentálnější stavby, která by odrážela moc a duchovní význam papežství.
Výstavba nové baziliky začala roku 1506 a trvala více než sto let. Na jejím dokončení se podílela řada nejvýznamnějších umělců své doby – Donato Bramante navrhl původní projekt, Michelangelo vypracoval novou koncepci centrální stavby a navrhl také slavnou kupoli, Gian Lorenzo Bernini vytvořil monumentální baldachýn nad papežským oltářem a uspořádání náměstí svatého Petra. Chrám byl vysvěcen v roce 1626 papežem Urbanem VIII.
Interiér baziliky je mimořádně bohatý. Nachází se zde mimo jiné Pieta od Michelangela, jediná socha, kterou umělec podepsal, dále papežský oltář nad hrobem svatého Petra a četné kaple a památníky věnované významným papežům. Kupole, vysoká přes 130 metrů, dominuje nejen chrámu, ale i panoramatu Říma, a nabízí jedinečný výhled na město i Vatikán.
Náměstí svatého Petra jedno z nejznámějších náměstí světa. Nachází se přímo před bazilikou svatého Petra a svou podobu získalo v 17. století díky návrhu architekta Gian Lorenza Berniniho. Stavba probíhala mezi lety 1656 a 1667 z iniciativy papeže Alexandra VII., který chtěl vytvořit důstojný prostor odpovídající významu baziliky i papežství.
Dominantním prvkem náměstí je jeho oválný tvar ohraničený dvěma obrovskými kolonádami složenými z téměř tří set dórských sloupů. V centru náměstí stojí egyptský obelisk z 1. století n. l., přivezený do Říma císařem Caligulou a vztyčený na současném místě v roce 1586 papežem Sixtem V. Po jeho stranách se nacházejí dvě monumentální fontány, jedna od Carla Maderna a druhá od Berniniho.
Náměstí pojme až několik set tisíc lidí při největších liturgických událostech a papežských požehnáních. Z centrální lodžie baziliky, známé jako Loggia delle Benedizioni, papež každoročně uděluje tradiční požehnání „Urbi et Orbi“.
Cappella Sistina patří k nejvýznamnějším místům ve Vatikánu, především díky jedinečným freskám od Michelangela. Nachází se v Apoštolském paláci a svůj název nese po papeži Sixtovi IV., který ji nechal v letech 1477–1480 vybudovat jako součást rozsáhlé obnovy vatikánského komplexu. Kaple byla určena pro papežské ceremonie a dodnes je dějištěm konkláve, tedy volby nového papeže.
Interiér kaple zdobí fresky nejvýznamnějších umělců italské renesance, včetně Sandra Botticelliho, Domenica Ghirlandaia a Perugina. Jejich práce zachycují výjevy ze života Mojžíše a Krista na bočních stěnách. Největší slávu však kapli přinesl Michelangelo, který mezi lety 1508 a 1512 vytvořil na klenbě cyklus zobrazující příběhy z knihy Genesis – od Stvoření světa až po Noemův příběh. Později, v letech 1536–1541, doplnil fresku Posledního soudu na celé východní stěně, která svým dramatismem a monumentálností patří k vrcholům evropského umění.


Počátky Vatikánských muzeí sahají do roku 1506, kdy papež Julius II. založil první sbírku antických soch. Od té doby papežové postupně rozšiřovali kolekce a otevírali nové galerie, takže dnes muzea zahrnují desítky kilometrů chodeb a sálů.
Sbírky pokrývají celé dějiny umění – od staroegyptských a etruských artefaktů přes řecké a římské sochařství až po vrcholná díla renesance a baroka. Obdivovat zde můžete například Raffaelovy komnaty s freskami inspirovanými antikou, Galerii map s nádhernými kartografickými díly 16. století nebo sbírky moderního náboženského umění. Vatikánská muzea jsou také přístupovou cestou k Sixtinské kapli.
Giardini Vaticani zabírají téměř polovinu území Vatikánu a slouží jako klidné útočiště papežů už od renesance. Byly založeny v 16. století na místě původních vinic a sadů a nabízejí kombinaci italské, francouzské i anglické zahradní architektury. Nacházejí se zde fontány, sochy, malé kaple a vzácné rostliny z celého světa. Do zahrad je vstup možný pouze s oficiálním průvodcem.

Palazzo Apostolico je oficiálním sídlem papeže. Komplex vznikal postupně od 15. století a zahrnuje papežské apartmány, reprezentační sály, kaple i administrativní kanceláře. Veřejnosti jsou zpřístupněny jen některé části, například slavné Raffaelovy komnaty nebo Sixtinská kaple. Palác je nejen rezidencí hlavy katolické církve, ale také centrem správy celého Svatého stolce.

Hlavní město Itálie a regionu Lazio se nachází 27 km od tyrhénského pobřeží. V největším městě Itálie žijí bezmála 3 000 000 obyvatel.
Město, Památka, Lazio
» VíceHlavní vatikánská bazilika.
Vatikánská muzea, Sixtinská kaple a zahrady.
Hodnocení návštěvníků
| A1 dir | 23 km |
| A12 - Torimpietra | 28 km |
| A90, A24 | A91 | 13|8 km |
| Roma - Termini - TI | 6 km |
| Roma - Fiumicino | 28 km |
Navštivte v okolí
Hlavní město Itálie a regionu Lazio se nachází 27 km od tyrhénského pobřeží. V největším městě Itálie žijí bezmála 3 000 000 obyvatel.
» Více
Florencie, hlavní město Toskánska, leží v širokém údolí mezi kopci Apenin, 100 km východně od pobřeží Ligurského moře
» VíceVzdálenost je vypočítaná z GPS souřadnic. Skutečná vzdálenost se může lišit.